Letos v roce 2019 je to 170 let, kdy byla ukončena robota, tedy nucené práce venkovského lidu.
Kronikář uvádí, že v roce 1921 postavila obec nový kříž na rozcestí cest do Šebestenic a do Přibyslavic. Nový železný kříž v kamenném podstavci je náhradou za sešlý dřevěný kříž, který byl na tomto místě postaven dle pověsti roku 1849 v upomínku na zrušení roboty. V zahrádce kříže stál starý proschlý jeřáb, nepodařilo se dohledat, kdo a kdy jej tam zasadil. Po usazení nového kříže zasadil místní starosta, Antonín Vavřina lípu, kterou sám vypěstoval ze semen v ro. 1918.

K roku 1938 kronikář uvádí, že na rozcestí k obcím Šebestenice a Přibyslavice zřídila obec kolem kříže novou zahrádku. V zahrádce stál starý proschlý jeřáb, který nechala obec skácet. V náhradu za něj zasazena tam byla ještě jedna lípa. Starostoval tehdy Antonín Vavřina
Můžeme tedy soudit, že onen jeřáb byl nejpozději roku 1938 skácen, dnes zahrádku kolem kříze svírají dva urostlé kmeny vysokých stromů.

Z historie roboty
Již v r. 1680 chtěl císař Leopold I. uleviti lidu a vydal patent, jehož jádrem bylo nařízení, že robota má býti omezena 3 dny v týdnu. Tohoto nařízení však nebylo dbáno a lidu byla ukládána břemena libovolně jako dříve.

I Karel VI. vydal robotní patenty v r. 1717 a 1738, ale opět bez výsledku. Páni dělali si, co chtěli, a nikdo se venkovského lidu neujal, neboť vyšší úředníci byli sami držitelé statků a panství.

Císař Josef II. jako spoluvladař své matky Marie Terezie vydal dne 13.8. 1775 nový robotní patent, kterým rušil osobní nevolnictví poddaných a byla jim přiznána osobní svoboda. Tímto patentem bylo nejprve každému na vůli, aby ulehčení použíti mohl jen ten poddaný, který by měl z toho výhody, kdo však byl méně povinován, mohl i nadále starší povinnosti se přidržeti.